Nejprve nový kotel a potom zateplit? Chyba. Zvolit musíte opačné garde.
Zvýšení komfortu, menší výdaje na topení či potřeba zvětšit prostor bývají hlavními motivy přestavby rodinného domu.
Peníze stavebníků drží při zemi. Zásada je soustředit se na to, co bude mít největší efekt, ale také s výhledem do budoucnosti, říká architektka Zuzana Kierulfová.
Zejména při rekonstrukcích tradičních domů (z éry předsocialistické výstavby) se dělají zásadní chyby. Ty se projeví přesně naopak, jak by stavebníci čekali.
Opatrně s cementem
Zbourat nebo přestavět?
Doporučuje se přestavět. Zejména jde-li o tradiční domy. Nemusí být památkou, ale mají historickou hodnotu. Ta se bude časem zvětšovat.
Při přestavbě můžete v nemovitosti bydlet a rozložíte si výdaje na delší dobu.
Staré domy mívají potřebu tepla na vytápění 250 – 300 kWh/m2/rok. Po vhodné rekonstrukci to může klesnout pět až desetkrát.
Nejtěžší je zvážení poměru ceny a dosaženého efektu (po přepočtu na delší dobu).
Nejčastější chybou bývá použití nevhodných materiálů při rekonstrukci tradičních domů.
„Tyto domy se stavěly tak, aby se vlhkost odpařovala všemi povrchy,“ říká architektka. Pokud nahradíte starou dřevěnou podlahu cementovým potěrem, s velkou pravděpodobností vám vlhkost vyrazí do stěn.
Podobně je to u stěn, kde se tradičně používaly vápno a hlína. Cement nepropustí páry, vlhkost se ve zdi hromadí a vzlíná výše.
Další chybou bývá, když lidé nejprve vymění kotel a teprve potom zateplí. Vytápění pak může být zbytečně naddimenzováno.
Podobně platí, že okna je třeba vyměňovat spolu se zateplením budovy. Vyměníme-li jen okna, těžko předcházet nechtěným tepelným mostům, když se rozhodnete dům později zateplit.
Architekta a projektanty, kterým přestavbu svěříte, vybírejte podle referencí. Na webech můžete nalézt i příklady rekonstrukcí.
Za projekt se obvykle platí pět až sedm procent z investičních nákladů. Často pomůže už i prvotní konzultace.
Pozor na limity
Když víte, jaké práce si přestavba vyžádá, zjistěte si, zda bude stačit ohlášení na stavebním úřadě, nebo bude třeba stavební povolení, případně územní rozhodnutí.
Územní rozhodnutí může být často spojeno se stavebním řízením, předkládá se žádost o sloučené řízení.
Ohlášení se obecně vztahuje na udržovací práce, stavební povolení je třeba například tam, kde se zasahuje do statiky, pokud zobytňujete podkroví a podobně.
Pokud měníte velikost (přistavujete, nástavíte, měníte inženýrské sítě), bude zapotřebí územní rozhodnutí.
Obce mohou limitovat výstavbu. Vyptejte si na stavebním úřadě předem územně plánovací informaci. Neplatí se za ni a dozvíte se, zda nejsou pravidla například pro střechu či počet podlaží.
