Východ Slovenska nabízí i takové cestovatelské lahůdky.
Průlom Dunajce
Tvoří hranici mezi Slovenskem a Polskem a turisté jej považují za nejatraktivnější místo v regionu. Splavit ho na vorech je zážitek, který k místnímu prostředí neodmyslitelně patří.
Přináší neopakovatelné zážitky spojené s výkladem zkušených pltníků o jednotlivých vrších a legendách s nimi spojených.
Splav je dlouhý 8,5 km a trvá zhruba 1,5 hodiny. Chcete-li zapojit také své svaly, optimálním řešením je zvolit raft, kajak či kánoe.
A pokud se nechcete namočit nebo se bojíte dravého Dunajce, můžete si průlomem projet pěšky nebo na kolech po turisticko-cyklistické naučné stezce.
Kolo se dá půjčit například v Lesnici, zajíždíte si do pltnice v Majeroch, Spišské Staré Vsi či Červeném Klášteře, kolo tam odevzdáte a zpět se odvezete na voru. Výstupiště je v nejstarší pieninské obci v Lesnici, nedaleko známé chaty Pieniny, na kterou se můžete nechat odvézt koňským povozem.
Na chatě připravují tradiční goralské speciality, hudci hrají chytlavou goralskou muziku a vás vedle toho mohou pasovat za gorala v tradičním aktu.
Chcete-li se dozvědět více o Pieninském národním parku, navštivte infocentrum s expozicí pieninské přírody ve Spišské Staré Vsi. K turisticky nejoblíbenějším výstupům patří zdolání dominanty Pienin, skalní věže Tří korun, komplexu vápencových skal Haligovské skály či vrchu Sokolice, odkud je úchvatný pohled do okolí.
Červený Klášter
Být v Pieninách a nenavštívit Červený klášter by byl přímo hřích. Klášter dostal pojmenování podle červené střechy klášterní budovy.
Vybudovali ho po roce 1320 kartuziáni, kteří zde působili do roku 1567. Na dvě století se pak klášter dostal do světských rukou.
Později sem přišli řeholníci z řádu kamaldulů, kteří zde zůstali až do rozpuštění řádu v roce 1782. K nejznámějším mnichům, kteří zde žili, patřil létající mnich Cyprián. Byl sběratelem léčivých bylin, kterých je v tomto kraji požehnaně.
Sestavil herbář, kde popsal 283 rostlin z Pienin a založil klášterní lékárnu. Dnes klášter slouží jako muzeum. Obec Červený Klášter se chvíli i nejmladšími a nejmodernějšími lázněmi na Slovensku.
Jejich historie sahá do první poloviny 19. století, kdy zdejší mlynář začal jako první využívat léčivých účinků místní vody směrdžonky.
Ve své stodole pro zájemce vybudoval teplé vanové koupele. Smerdžonka, bohatá na minerální látky a sirovodík, je předurčena k léčbě kožních chorob, ale také nemocí pohybového aparátu, neurologických onemocnění či jako pitný režim při poruchách trávicího ústrojí.
Od roku 2014 mají statut klimatických lázní. V lázeňském parku narazíte na přírodní Kneippovu terapii s balančním chodníkem, který uleví bolavým chodidlům po túrách v Pieninách.
Bohatství minerálních pramenů
Bohaté zdroje léčivých minerálních vod využívají pacienti iv lázních Vyšné Ružbachy a Ľubovnianských lázních. Ve Vyšných Ružbachách má lázeňská léčba více než 400letou tradici.
Léčí se zde pohybová, srdečně-cévní, metabolická, ženská, duševní, onkologická onemocnění, nemoci ledvin, trávicího a močového traktu a nemoci z povolání.
Nejznámějšími léčivými prameny jsou Pramen lásky a Pramen zapomnění. V lázeňském areálu narazíte na unikátní travertinové jezírko Kráter a na množství soch pocházejících z nejstaršího sochařského sympozia na Slovensku.
Ľubovnianské lázně vznikly v polovině 19. století u čtyř minerálních pramenů, které slouží k léčbě zažívacích problémů.
Minerální vody se zde plní do lahví a prodávají se pod názvem Ľubovnianka. Je to minerální voda s nejvyšším obsahem magnesia na Slovensku.
Druhou nejznámější minerálkou z tohoto regionu je Sulínka z obce Sulín, která pomáhá při žaludečních a střevních problémech. Oblastní organizace Severní Spiš – Pieniny zpřístupnila v roce 2014 více než stokilometrovou turistickou trasu po místních minerálních pramenech, která vede napříč celým regionem.
Naučná stezka s názvem Cesta minerálních pramenů zahrnuje 12 pramenů v 11 obcích – Bajerovce, Červený Klášter, Forbasy, Hnízdně, Hraniční, Lacková, Legnava, Litmanová, Nová Ľubovňa, Sulín a Vyšné Ružbachy.
Třetí nejnavštěvovanější slovenský hrad
Hrad Stará Ľubovňa patří již od konce 13. století k dominantám tohoto regionu. Byl vybudován jako pohraniční hrad mezi uherským a polským královstvím.
Sloužil k ochraně důležité obchodní cesty a jistou dobu zde byly ukryty i polské korunovační klenoty. Hrad měl také slavného vězně, hraběte Mórica Beňovského, který se později stal králem Madagaskaru. V interiérech hradu jsou prezentovány stálé expozice z dějin hradu, expozice řemesel a dobového bydlení.
Jednou z hlavních atrakcí jsou repliky polských korunovačních klenotů. Osobní předměty španělských princezen, které na hradě žily, prezentují v expozici „Princezny de Bourbon“.
Nahlédnout můžete také do kasematů, mučírny, studny, renesančního paláce, kde je expozice hradního lihovaru a pivovaru či do barokní kaple. Na nádvoří se konají vystoupení historického šermu a sokolníků.
V podhradí se nachází skanzen lidové architektury a středověký vojenský tábor. Skanzen patří k nejmladším na Slovensku a v současnosti jej tvoří 25 objektů.
Nejvýznamnější stavbou je dřevěný srubový řeckokatolický kostel z Matysové. V objektu hájovny je zpřístupněna letošní výstava o nejvýznamnějším slovenském architektovi pod názvem \“Dušan Jurkovič, zrození básníka dřeva\“ .
Součástí areálu je i selský dvůr, kde si děti mohou zblízka prohlédnout domácí zvířátka.
Slovenská whisky a čokoláda
Expozici tradičních lidových řemesel a lihovarnictví na severním Spiši, která přibližuje celou řadu pracovních činností spojených s pěstováním a zužitkováním obilí na výrobu lihu, představuje Nestville Park v Hnízdním.
V podhradí Staroľubovnianského hradu fungoval nejstarší lihovar na Slovensku již od roku 1746. Místní pálenka se jmenovala gorzalka. Na tuto skoro 300letou tradici úspěšně navázali v kdysi nejmenším uherském královském městě v Hnízdním, které mělo právo pálit líh a vařit pivo.
Dnes se zde mimo jiné vyrábí i první slovenská whisky, kterou můžete ochutnat na závěr exkurze po lihovaru v degustační místnosti.
Její součástí je také největší vyřezávaný dřevěný obraz v Evropě. Zobrazuje tradiční život obyvatel tohoto regionu.
Před rokem v areálu otevřeli i slovenskou čokoládovnu, kde můžete ochutnat produkty a zblízka se podívat na jejich výrobu. Dozvíte se o historii tohoto sladkého pamlsku ve šlechtických sídlech severního Spiše.
