Poradíme, co se starou rtěnkou, řasenkou nebo šamponem, pokud vám záleží na životním prostředí.
Každý vyprodukuje průměrně 330 kilogramů komunálního odpadu za rok, přičemž ani ne deset procent z něj se využije k recyklaci. Mnozí se přitom snaží odpad separovat a dbát na zátěž, kterou snáší naše životní prostředí.
Po nedávno zveřejněných informacích o mikroplastech v pitné vodě přišla na přetřes i otázka kosmetického průmyslu. Pokud každodenně používáme sprchové gely, peelingy, zubní pasty a další přípravky, přispíváme tak často i ke znečištění vodních zdrojů.
Součástí kosmetiky jsou však také běžné produkty pro ženy jako make-up, rtěnka, řasenka či jiné pleťové přípravky jako tělové mléko či krémy.
Nejednou se stane, že na poličce v koupelně objevíme některé takové produkty dávno po datu spotřeby a je tedy třeba se jich zbavit. Jak však s takovým odpadem nakládat?
Odpovědné řešení
Podle Ľubomíra Tuchschera, výkonného ředitele Slovenského sdružení pro značkové výrobky, spadají tyto produkty do kategorie smývatelné kosmetiky.
„To znamená, že musí splňovat všechny evropské a národní normy z pohledu používání konkrétních látek. Tato pravidla se neustále zpřísňují. To je i důvod často samoregulačních opatření ke snížení rizik zbytků kosmetiky z domácí spotřeby v odpadní vodě nebo komunálním odpadu,“ přibližuje Tuchscher.
Jelikož výrobci v posledních letech postupně přistupují ke snižování využívání mikročástic v kosmetických výrobcích, spotřebitel se prý nemusí obávat, pokud zbytky make-upu nebo šamponu skončí právě v komunálním odpadu.
Platí však, že plastové obaly a tuby je třeba separovat do k tomuto účelu vyčleněných popelnic.
Ke zbytkům kosmetiky se však dá přistupovat ještě zodpovědněji.
„Člověk je může odnést na sběrný dvůr. Zde bychom však doporučili dodržet zásadu přiměřenosti – procestovat osobním autem přes město kvůli třem starým rtěnkám může znamenat větší zatížení na životní prostředí, než kdyby je člověk vyhodil do komunálního odpadu,“ upozorňuje Ľubomír Tuchscher.
Kosmetičtí výrobci dělají změny
Klasické mikročástice, které se v kosmetickém průmyslu používají, jsou levně a jednoduše vyrobeny z polyethylenu a polypropylenu a v životním prostředí se rozkládají i stovky let.
Výrobci však začínají k této problematice přistupovat zodpovědněji. Ľubomír Tuchscher informuje, že z důvodu rizika pro životní prostředí připravilo nejvýznamnější sdružení kosmetických výrobců v Evropě, Cosmetics Europe, deklaraci o úplném zastavení mikročástic do roku 2020. Událo se tak ještě koncem roku 2015.
Podobný zákaz a zpřísnění legislativy již avizovaly i země jako USA či Velká Británie.
Tuchscher tvrdí, že situace se radikálně zlepšuje iv Evropě.
„Na konci roku 2016 udělalo Cosmetics Europe průzkum mezi svými členy – 23 nejvýznamnějšími světovými výrobci kosmetiky s podílem na evropském trhu kosmetických výrobků do 80%, ze kterého vyplývalo, že v porovnání se stavem v roce 2012 se podařilo dosáhnout snížení využívání mikroplastů o 82% .“
Mikroplasty ve velké míře nahradily přírodními alternativami jako jsou včelí vosk, vosk z rýžových otrub, škrob z kukuřice, tapioky nebo kanauby, mořskými řasami, silicemi a dalšími ingrediencemi, které nezatěžují životní prostředí.
